Zázračné děti: napodobí Dán Axelsen božského Taufika?

Šestnáctiletý dánský reprezentant Viktor Axelsen příjemně šokoval badmintonový svět, když na mistrovství světa juniorů vyřadil prvního nasazeného hráče (byl jím Yuxiang Huang z Číny). V další třísetové bitvě si poradil s Indem Saiem Praneetem a zahraje si finále juniorského šampionátu. O Axelsenovi se říká, že to bude “nový Gade” - naděje evropského badmintonu v častém boji s větrnými mlýny, respektive vydrilovanými asijskými hráči a hráčkami. Ale na cestě k nejlepším je ještě daleko a Axelsen bude muset ukázat mnohem více, pokud se chce vyrovnat některým slavným předchůdcům. Pro ilustraci jsme vybrali dva z nejslavnějších: indonéskou a posléze nizozemskou reprezentantku Miu Audinu; a legendu světového badmintonu, současnou indonéskou jedničku mezi muži, Taufika Hidayata.

Náctiletí šampioni a šampionky jsou spíše doménou jiných sportů. Badminton jako sport technicky, takticky i kondičně velmi náročný zázračným dětem příliš nesvědčí. Přesto se najdou výjimky, hráči a hráčky, kteří ještě před dovršením plnoletosti dokážou konkurovat těm nejlepším a prosadit se ve světové konkurenci. Taufik Hidayat se pohybuje na světovém okruhu už od svých 16 let a v 17 hrál finále nejslavnějšího turnaje: All England Championship. Mia Audina Tjiptawan hrála dokonce už ve 14 letech Uber Cup a o dva roky později se dostala do finále dvouhry žen na olympijských hrách.

Mia Audina: dvě země, dvě olympijská finále
Mia Audina se narodila 22. srpna 1979. Od mládí byla členkou juniorských a brzy i dospělé reprezentace Indonésie. Zcela v tradici své země dostala brzy šanci zazářit i na světové úrovni. Už ve čtrnácti letech hrála důležité zápasy jako členka týmu v Uber Cupu, týmovém mistrovství světa ženských družstev. Indonésie se dostala až do finále a v něm sehrála Mia klíčovou roli, když vyhrála rozhodující dvouhru. Psal se rok 1994 a Mie Audině bylo 14 let! Na Uber Cup má vůbec dobré vzpomínky – vyhrála jej ještě v roce 1996 a o dva roky později brala s týmem Indonésie druhé místo.

Velkého světového zlata z olympiády, mistrovství světa či All England se Audina nedočkala, ale její kariéra rozhodně nebyla neúspěšná. Už v roce 1996 se dostala do finále na olympijských hrách v Atlantě, podlehla ale korejské hráčce Bang Soo-hyun. O osm let později, v roce 2004 na Hrách v Athénách, hrála finále znovu. Vítězství proti fenoménální Číňance Zhang Ning jí opět uniklo, stříbrnou medaili si už ale do svých statistik nezapisovala Indonésie, nýbrž Nizozemí. Mia se totiž v mezičase vdala a přestěhovala do Evropy. V jasně oranžových barvách nové země dál udivovala badmintonový svět agresivním pojetím badmintonu, skvělým pohybem a výjimečným dosahem – díky schopnosti ohnout záda skoro do pravého úhlu byla jen málokdo donucena hrát v zadní části kurtu backhandem.

Taufik Hidayat: pán backhandu a badmintonový bůh
Taufik Hidayat je často vnímán jako veterán. Působí na světovém poli stejně dlouhou dobu jako Peter Hoeg Gade, sváděl souboje s hráči, kteří už ukončili kariéru, a víc než deset let je “inventářem” závěrečných kol turnajů Super Series. Přesto je mu stále teprve 28 let. Jak je to možné? Indonéský reprezentant narozený 10. srpna 1981 totiž vstoupil na světovou scénu už jako junior. Od 16 let je pravidelným účastníkem turnajů vrcholné úrovně a ve svých 17 letech sehrál strhující finále na All England Championship proti Peteru Gademu. Radoval se dánský reprezentant a tehdejší světová jednička Gade, ale hra mladého, hubeného, ale neuvěřitelně mrštného Indonésana s ostrými smeči a ničivým backhandem publikum nadchla.

Seznam Taufikových úspěchů je dlouhý jako Zlaté stránky. Nejzářivější zažíval v letech 2004 a 2005, kdy se stal nejprve olympijským šampionem ve dvouhře na hrách v Athénách, a o rok později také mistrem světa. Taufik má dále dva tituly mistra Asie, s týmem Indonésie dvakrát vyhrál Thomas Cup a získal řadu titulů z mezinárodních mistrovství. Taufik je obdivován zejména za přirozené švihové údery – jeho zápěstí a předloktí umí vygenerovat obrovskou sílu uvolněným a plynulým pohybem. Diváci díky tomu často mohou tleskat nechytatelným smečím, a to nejen forehandovým, ale i backhandovým. Nejrychlejší Taufikova smeč překročila 300 kilometrů v hodině a internet plní videa s názvy jako „Taufik jump smash“ nebo „Taufik amazing backhand“. Od roku 2009 objíždí indonéská jednička světové turnaje na vlastní náklady vedle oficiální národní reprezentace, stále se ale drží v úzké světové špičce a patří mezi favority všech vrcholných světových akcí.

Doporučit:

---

Autor: Tomáš Krajča [24.04.2010]

Související články

Juniorský žebříček: nejlepší je Axelsen a nizozemský mix

Od nového roku zveřejňuje BWF nově vedle dospělého také juniorský světový žebříček. Evropané si v něm vedou výrazně lépe: ve druhém vydání poskočil na první místo ve dvouhře Viktor Axelsen, v mixu najdeme zástupce starého ...

Pojď sem – kam jdeš: vydařené finty v singlu

Chcete svého soupeře nejen překvapit, ale i zesměšnit? Zkuste si finty a trikové údery, které hrají ti nejlepší. V pokračování našeho seriálu Pojď sem – kam jdeš se podívám na vydařené fintičky ve dvouhře mužů: své umění předvede ...

Z historie: dánská vůle v indonéském pekle

Velké turnaje pořádané v asijských zemích mají neopakovatelnou atmosféru. Nejkrásnějším příkladem je napínavé utkání semifinále Thomas Cupu 2004. V mistrovství světa družstev mužů se proti sobě postavil tým Dánska a domácí ...

Z historie: strhující maratón v režii "bílého Číňana"

Je 1. červen roku 1997, ve Scotstown Leisure Center ve skotském hlavním městě Glasgowě se sešly stovky diváků, aby přihlížely finále dvouhry mužů na mistrovství světa v badmintonu. Proti sobě se postavili Sun Jun, jednadvacetiletý ...

Z historie: stříbrný návrat podsadité Indonésanky

Své první olympijské finále hrála Mia Audina Tjiptawan v pouhých 16 letech. V Atlantě podlehla Bang Soo-Hyun. O osm let později mohli diváci olympijského turnaje v Athénách 2004 obdivovat umění podsadité, ale neuvěřitelně ...

Z historie: světové zlato jedovatého páru

Psal se rok 2003, mistrovství světa v anglickém Birminghamu vrcholilo finálovými zápasy. Pro ten ve čtyřhře mužů zvolili dánští reprezentanti Lars Paaske a Jonas Rasmussen jedovatou, světle zelenou barvu triček – a věrni svému ...