Navštívili jsme: Spoje Praha

Tělocvična v žižkovské ulici Na Balkáně nabízí pět kurtů na kobercích a mimořádně vysoký strop. V poněkud zašlém prostředí se nabízí vedle vlastní hry i možnost individuálních tréninků či hodin pro děti, hala má i kvalitní rezervační systém.

Dnešním dnem startujeme seriál testů komerčních tělocvičen. V našich článcích pod názvem Navštívili jsme si budete moci¨přečíst dojmy reportéra BadmintonWebu z jedné hodiny hraní ve vybrané hale. Do tělocvičen po celé republice vyrážíme s nejrůznějšími sparing-partnery, v rozličných hodinách a testujeme kvalitu samotného herního zážitku, danou prostorami, osvětlením, povrchem apod., ale také zázemí a navazující služby.

Spojte se na Spojích

Halu na Spojích jsme navštívili v úterý 10. července společně s Honzou Vorlíkem (juniorský hráč SK Prosek Praha). Při hledání tělocvičny na webu může zájemce narazit na hrubě neaktuální stránku FZ Forza s poslední novinkou z června 2010, která není dobrou vizitkou, může dokonce přímo odradit. Po kliknutí na ikonu s rezervací se otevře podobně neaktuální stránka samotné tělocvičny, na které poslední novinka o náboru dětí na badminton pochází z července 2011. Aktualizovaná nová podoba webu běží na adrese Multiarena.cz a obsahuje ve stručnosti všechny zásadní informace - odkaz na rezervační systém vede ale opět na starou verzi webu. Pod velkým plakátem "Chcete zlepšit technickou úroveň?" se nachází rovnou také nabídka individuálního tréninku zajišťovaného René Weinzettlem. Že si autoři webu tykají se sociálními sítěmi, dokazuje zapadlá, ale šikovná možnost přidat se do Facebookové skupiny a najít si v ní spoluhráče pro hraní na Spojích – dobrý nápad, který by na webu mohl být propagován aktivněji, na spodku novinkové strany si ho nejspíš nikdo nevšimne. 

Cenová politika Spojů je jednoduchá – jednotných 220 Kč za hodinu. Rezervační systém umožňuje blokování po půlhodinách, plus mu patří za přehlednost, rychlou registraci a okamžité doručení potvrzujícího e-mailu. Hala je otevřena od 7 hodin ráno do 23 hodin večer, a to jak ve všední dny, tak o víkendech. Pro permanentku je možné získat slevu na 200 Kč za deset vstupů během kalendářního roku. V Praze jde o cenu obvyklou, v sezóně dokonce jednu z levnějších.

Zlepšená navigace

Hledání haly na Spojích pro mě jako aktivního závodního hráče nebylo obtížné. Protože je ale v ulici Na Balkáně poměrně zastrčená, přemýšlel jsem, zda pro hráče, kteří do ní pojedou poprvé, nebude právě její poloha problémem. Provozovatelé naštěstí u klíčové odbočky z hlavní ulice umístili jasně viditelnou navigační šipku a stejně tak v pravoúhlé zatáčce o kousek dál. Od házenkářského hřiště už je pak hala jasně vidět. Parkovací místa přímo u haly nejsou vyznačena, ale po její užší straně se vejdou až dvě desítky automobilů, další mohou parkovat podélně za halou – tady by neměl nastat větší problém s místem. Stejně tak orienataci uvnitř haly řeší přehledné cedulky a šipky, oproti dřívějšku už hráči nemusí chodit po schodech nahoru a dolů a zdržují se jen ve spodní úrovni tělocvičny. 

Při vstupu do haly prochází hráči od vrátnice dlouhou chodbou s řadou dveří. Přesto je pánská i dámská šatna pouze jedna a ne příliš velká. Při plném vytížení je jeji prostor značně stísněný, skříněk na věci je k dispozici pouze patnáct. Šatna je v průběhu dne otevřena a není jinak zabezpečena, provozovatel ale výraznou cedulkou vyzývá k tomu, aby si hráči případné cennosti raději uložili na recepci.

Vysoká hra v mírném přítmí

Dalším zkoumáním šaten jsme s Honzou neztráceli čas a vydali se rovnou do haly. V temné vnitřní chodbě chvilku trvalo zjistit, na které straně je klika u dveří tělocvičny. Ale povedlo se a mohli jsme se pustit do hry. Na Spojích je k dispozici pět kurtů, které jsou situovány v jedné řadě vedle sebe. Za kurty je dostatek místa pro rozcvičení a nebyl problém se deset minut před hrou rozběhat a protáhnout. Hráči mohou využít také tribuny, na kterou si mohou dát věci a usadit se k odpočinku, přímo dole u kurtů už žádná lavička či odkladný prostor k dispozici nejsou. Hala na Spojích je extrémně vysoká a prostá překážek – je tedy možné hrát skutečně vysoké podání či obranné údery a užít si hry se vším všudy. Částečným nedostatkem je osvětlení. Původně byly na parketové podlaze Spojů zvýrazněny čtyři kurty s velkými mezerami pro potřeby pořádání republikových turnajů. Nyní je na parketách ve stejném prostoru položeno pět koberců. Ale světla na stropu stále mají strukturu příčných pruhů a kopírují původní rozložení. Takže na krajních kurtech 1 a 5 je řada světel přímo nad levou, resp. pravou krajní čárou a na prostředních kurtech zase přímo nad kurtem – a když se hráč do světel podívá, na chvíli ho oslní. Celkově je v hale dost šero, ale míčky jsou proti tmavým stěnám vidět obstojně.

Při hraní na kurtu číslo 1 nás rušila blízkost ochranné sítě u levé postranní čáry. Zvlášť při hraní párových disciplín se hráči občas musejí bát se napřáhnout. Koberce nekloužou a podlaha je dostatečně měkká, takže nehrozí zranění ani bolest namáhaných kloubů. Hned ráno; jako jedni z prvních zákazníků, jsme si ale povšimli množství nesmetených peříček na kurtech a také prohnutí a deformace prakticky všech koberců (zdokumentováno na fotografiích). Zážitek ze hry byl přesto velmi dobrý: rozměry, osvětlení i akustika haly umožňují si badminton užít naplno.

Občerstvení až odpoledne

Po dohrání jsme věnovali ještě chvíli zkoumání zázemí. Zrekonstruovaná restaurace v horním patře nad tribunou je bohužel otevřena až od 16 hodin, což je při celodenním provozu haly škoda: tak není možné si koupit občerstvení či koupit/zapůjčit badmintonové vybavení. Hala nenabízí další možnosti regenerace, z alternativních sportů je to stolní tenis a step v malém sále. Nepříliš lákavý pohled nás čekal na WC, kde odrbané role toaletního papíru zapíchnuté na klikách odrazovaly od jeho použití. Přímo v šatně dojem zašlosti a jisté zakonzervovanosti doplnila pavučina na zdi a hodně zaprášený požární hlásič. Dojem si provozovatelé vylepšili sprchou – tři sprchy s klasickou baterií umožňují regulovat teplotu a na rozdíl od minulosti, kdy bylo třeba pro teplou vodu nechat sprchy až pět minut "roztéci", to už nyní trvá jen pár vteřin.

Z hodiny a půl hraní na Spojích jsme si s Honzou i přes dílčí výhrady odnesli dobrý dojem. Hala už má své roky a je to znát na úrovni prostředí a zázemí, ale provozovatelé se snaží, aby hráči měli všestranný servis. Jako nadstandard hodnotíme rezervační systém, propojení s Facebookem, nabídku tréninků, potěší časová flexibilita i cena.

Galerie k článku

Zobrazit celou galerii obsahující 12 obázků »

Doporučit:

---

Autor: Tomáš Krajča [02.09.2012]

Související články

Navštívili jsme: Yonex Aréna

Badmintonová hala mistrovského celku extraligy TJ Sokol Veselý Brno Jehnice je otevřená i pro amatérskou veřejnost. V tělocvičně na okraji Brna najdeme pět kurtů a postupem času dobudované zázemí.

Navštívili jsme: Hector Sport Centre

Hala Hector v pražských Malešicích je jednou z nově otevřených. Pět badmintonových kurtů má vynikající zázemí, vedle toho si mohou zájemci zaposilovat nebo zkusit tenis a squash. Testování ale odhalilo dvě nepříjemné chyby...

Navštívili jsme: Sportcentrum Kuklenská

Jedna z nových badmintonových hal v Brně, Sportcentrum Kuklenská, nás nadchla čistým prostředím, ale i aktivním přístupem provozovatelů. Kdo hledá badmintonovou halu, kde "to žije", návštěvou Kuklenské neprohloupí.

Navštívili jsme: LTK Liberec

Liberecký tenisový klub provozuje badmintonovou halu se čtyřmi kurty. V příjemném prostředí poblíž zoologické zahrady jsme si dobře zahráli, ale byla nám trochu zima...

Navštívili jsme: Sportcentrum Step

Sportcentrum v pražském hotelu Step je rozsáhlý areál, kde kromě badmintonových kurtů najdete i kurty tenisové, bazén a řadu dalších aktivit. Mezi jeho lákadla vedle pestrosti sportovního vyžití patří také kvalitní zázemí.

Navštívili jsme: Sportcentum Avion

Sportovní centrum situované poblíž nákupního centra Letňany v Praze nabízí hned sedm badmintonových kurtů, prodej badmintonových potřeb a možnost dalších sportovních aktivit. Pozor ale na zrádný povrch tenisové haly!