Z historie: hrdý boj pohledných Angličanů

Smíšená čtyřhra byla vždy silnou evropskou disciplínou – a na vrcholných turnajích se tradičně prosazovaly páry z Dánska a Anglie. Na olympijských hrách se ale vždy potvrdila jednoznačná asijská dominance, s výjimkou roku 2004. Tehdy měla Evropa v semifinále hned tři zástupce, do finále to dotáhli Gail Emmsová s Nathanem Robertsonem a svedli strhující třísetovou bitvu s čínským párem Zhang Jun – Gao Ling. Zaplněné tribuny bouřlivě fandily pohlednému anglickému páru, který nebyl daleko od historického úspěchu evropského badmintonu...

Protagonisté: evropští srdcaři a čínská síla

V modrých dresech s bílými proužky nastoupili k finále smíšené čtyřhry na olympijských hrách 2004 v Athénách reprezentanti Velké Británie, přední hráči světového žebříčku (jednu chvíli se dokonce vyhřívali na první příčce) Nathan Robertson a Gail Emmsová. Pohledný pár byl právem idolem evropských fanoušků, kterých bylo v olympijské hale Goudi většina, 188 centimetrů vysoký, dlouhovlasý Nathan dominoval hře tvrdými smeči s dobrou křivkou, maličká (160 cm vysoká) a hbitá blondýnka Gail vládla výměnám na síti a rychlým drivům.

Čínská dvojice na druhé straně byla vyrovnanější nejen výškově, ale i silově: 175 centimetrů vysoký levák Zhang Jun, byl v době finále stejně starý jako Robertson, ale nepoměrně zkušenější – světovými jedničkami byli se svou partnerkou Gao Ling již v roce 2001. 168 centimetrů vysoká Gao Ling se razancí svých úderů partnerovi bezmála vyrovnala a prakticky celou první dekádu 21. století byla tahounem čínské reprezentace ve čtyřhře žen a smíšené čtyřhře.

Finále olympijských her 2004: zázračné anglické probuzení

V Athénách si evropští badmintonisté brousili zuby na seznační zlaté medaile: ve smíšené čtyřhře se totiž do semifinále dostaly hned tři páry ze starého kontinentu. Dva byly dánské – Jonas Rasmussen (dnes evropská jednička ve čtyřhře mužů) s Rikke Olsenovou a Jens Eriksen s Mette Schjoldagerovou. Druzí jmenovaní však podlehli čínskému páru Zhang Jun – Gao Ling ve dvou setech 9:15 a 5:15 a stejně jednoznačně (15:12 a 15:6) zvítězili ve druhém semifinálovém utkání i Nathan Robertson a Gail Emmsová. Finále tak bylo bitvou Evropy s Asií, soubojem odlišných hráčských typů a přístupů ke smíšené čtyřhře: na anglické straně jednoznačné rozdělení mužské a ženské role a pestré rozehrávky, na čínské rychlost, síla a zdatnost v útoku i obraně takřka srovnatelná u obou členů smíšeného páru.

Angličané zpočátku působili dojmem, že olympijské finále zaspali: v prvním setu byli nejistí v podání, kazili jednoduché míče a Číňané trpělivě zvyšovali náskok až ke konečnému debaklu 15:1. Kdo by si v tu chvíli vsadil na zázračné probuzení Nathana a Gail? Ale skutečně, do druhé sady vtrhl modrý pár jako vyměněný, a za necelou půlhodinu vydřel výsledek 15:12. Rozhodující třetí set trval takřka čtyřicet minut a v systému se ztrátami se podání přelévala z jedné strany na druhou a zisk každého bodu byl velkým vítězstvím. Heroický boj anglických hráčů nutil občas zadržovat dech napětím a i když se nakonec po výsledku 15:12 radovali Číňané, patří finále olympijských her předvedenou hrou i svým emocionálním nábojem k nejkrásnějším zápasům badmintonové historie.

Než začnete sledovat zápas finále smíšené čtyřhry na olympijských hrách v Athénách 2004, připomeňte si, že bylo rozhodováno ještě podle starých pravidel – hrálo se tedy na dva vítězné sety do 15 bodů se ztrátami, každá dvojice měla vždy dvě podání. A malá perlička závěrem: fantastický zápas měl i českého protagonistu – rozhodčím na podání byl totiž Mojmír Hnilica.

 

Doporučit:

---

Autor: Tomáš Krajča [02.06.2010]

Související články

Odchody slavných: velká čínská obměna

"Pro nové hvězdy na ty staré zapomenem..." může znít útěcha fanouška světového badmintonu – příliv nových jmen a skvělých hráčů neustává. Připomeňme si ale ty, kdo už na světovém okruhu nevystupují: v sezóně 2009/2010 oficiálně ...

Taufik Hidayat: indonéský mistr badmintonu

Taufik Hidayat působí na světové scéně od konce 90. let. Mimořádně talentovaný indonéský singlista udivuje publikum tvrdými smeči, přesnou hrou na síti i ničivým backhandem. V kariéře už dokázal získat řadu velkých titulů: pojďme ...

Z historie: dvě velká vítězství dánské bojovnice

Dánská badmintonistka Camilla Martin patřila během své aktivní kariéry k idolům. Pohledná blondýna byla jako jedna z mála schopna konkurovat asijským hráčkám díky své bojovnosti, pestré hře a rychlému pohybu po kurtu. Dnes vám ...

Z historie: badminton v raných osmdesátkách

Jaký se hrál badminton před třiceti lety? Nabízíme pohled na dva vrcholné zápasy: finále dvouhry mužů Liem Swie King – Prakash Padukone z All England 1981 a o rok starší finále čtyřhry mezi páry Tjun-Wahjudi a Stevens-Tregdett.

Z historie: strhující maratón v režii "bílého Číňana"

Je 1. červen roku 1997, ve Scotstown Leisure Center ve skotském hlavním městě Glasgowě se sešly stovky diváků, aby přihlížely finále dvouhry mužů na mistrovství světa v badmintonu. Proti sobě se postavili Sun Jun, jednadvacetiletý ...

Z historie: když byly hvězdy ještě mladé

Je 14. března 1999 a badmintonoví fanoušci sledují velké finále tradičního turnaje: All England Open. Proti sobě se v něm staví dvě vycházející hvězdy světového badmintonu, v Birminghamské aréně nastupuje úřadující světová ...