O badmintonu víme vše, je to naše hra!

diskuze

e-shop

Když do badmintonu vstoupí fyzika: v zimě létají míčky pomaleji

Zamysleli jste se někdy nad tím, proč se nám v zimě zdají míčky pomalejší? Jak se liší zvuk smeče, dropu nebo říznutého úderu? Společně se Zuzkou Kvíčalovou odpovídáme na další várku fyzikálních otázek.

Jak ovlivňuje hmotnost rakety sílu úderů?

Na všetečné fyzikální otázky odpovídala Zuzka Kvíčalová, hráčka SK Prosek Praha a studentka MFF UK. Společně předesíláme, že následující řádky jsou spíše souborem našich úvah – rádi uvítáme upřesnění či další názory v diskusi pod článkem. První téma, kterému jsme se věnovali, bylo motivováno otázkou jednoho ze čtenářů: "Nové rakety jsou čím dál lehčí, ale neměl bych si pořídit spíše těžší raketu, pokud chci hrát doopravdy silné smeče?" "Tvrdost úderu závisí vždycky na momentu hybnosti, který raketě udělíš," odpovídá nejprve obecně Zuzka. Pravdou je, že pokud je hráč schopen švihnout s těžší raketou stejně rychle jako s lehčí, dosáhne tím tvrdšího úderu. V badmintonu však zdaleka nejde pouze o razanci a do hry vstupuje celá řada dalších faktorů (materiál, pružnost rakety). Pro moderní hru je klíčové, aby bylo možné s raketou také rychle manipulovat, hrát z krátkých nápřahů, a rychlost hry je větší prioritou než hrubá síla.

Proč se liší zvuk jednotlivých úderů?

Další sérii úvah jsme zaměřili na akustickou stránku badmintonu. Zkušenější hráči si určitě vybaví "správný" zvuk čistě zahraného úderu i svištivý zvuk řezaných dropů – právě podle zvuku často i trenéři poznávají, zda svěřenec zahrál úder, jak měl. Ptáme se tedy: Čím to, že se liší zvuk jednotlivých úderů? A jak se liší - lze říci, že smeče jsou např. vyšší, kraťas nižší tón? + jak ovlivňuje tvrdost výpletu zvuk úderů?

"Zvuk se liší proto, že úder rozvibruje struny na raketě, přičemž různá tvrdost úderu způsobuje různé vibrace. Nevim, jestli jde přesně říct, jaká tvrdost způsobuje jak vysoký tón. Obecně bych řekla, že čím tvrdší úder, tím větší energie se přenese, tím vyšší frekvence, tím vyšší tón. Tedy smeče budou znít výš než dropy, dropy než kraťasy," nabízí svůj pohled Zuzka. Tohle by ovšem dobře platilo pro struny natažené jedním směrem. Protože struny badmintonového výpletu jsou natažené přes sebe a propletené, je odhad o něco složitější. Každopádně ale můžeme říci, že čím tvrdší výplet, tím vyšší by měl být tón odehrávaných úderů (porovnejte s napětím strun na kytaře).

K čemu je předšvih?

Většina badmintonových úderů má dvě fáze: fázi předšvihu či nápřahu a fázi samotného úderu. Má ale takový předšvih význam? Nebylo by lepší jít při úderu raketou rovnou proti míčku? Při klasickém provádění většiny úderů odhalíme fázi (např. u klíru), kdy hráč napřahuje a raketa jde souhlasně s dráhou letu míčku, a teprve pak vyrazí vpřed proti míči a do směru úderu. "Předšvih nemá fysikálně valný smysl, co do tvrdosti úderu. Vždycky jde jen o to, jak silně x jak krátce do míčku praštíš," říká lakonicky Zuzka. "Zároveň při něm dostáváš raketu trochu mimo zorné pole a máš ji v pohybu ještě před úderem, což podle mě může vést k tomu, že je náročnější provést úder technicky kvalitně," dodává ještě.

To ovšem zdaleka neznamená, že by byl předšvih či nápřah zbytečnou fází úderu – jde o "zbytečnost" pouze z fyzikálního pohledu. Podstatnou roli zde hraje biomechanika a proces, jakým svaly pracují: pro ten je "aktivace" předšvihem výhodou – a i když se dnes u řady úderů (drivy, sklepávání na síti, ale i klíry) snažíme nápřah zkrátit na úplné minimum, úplně eliminovat nejde.

Když je zima, míčky skutečně létají pomaleji

Jak ovlivňuje letové vlastnosti míčku teplota a vlhkost v tělocvičně? Zaměřme se nejprve na vlhkost: "Vyšší vlhkost = víc molekul vody ve vzduchu = to znamená zpomalení míčku - jednak můžou s míčkem interagovat (lepit se na něj), tím ho zatěžovat a způsobovat zpomalení, jednak jsou to vzhledem k O2 a podobným molekulám ve vzduchu celkem velké molekuly a průlet mezi nimi tedy bude náročnější," vysvětluje Zuzka. A pokud jde o teplotu, teorie je podobná: "Vyšší teplota = menší koncentrace molekul vzduchu (pokud uvažujeme ne-hermeticky uzavřenou halu, což haly většinou bývají :-)) = snadnější průlet mezi nimi = rychlejší let (při stejné síle úderu)." Řada z vás už ze zkušenosti ví, že při větší zimě v tělocvičně se zdá, jako by se ani míčkům "nechtělo" létat tak rychle, jak jste byli zvyklí v létě...

Pomáhají skutečně tlumiče vibrací?

Řada modelů raket předvádí různé nástavce a "udělátka" na rámu či hlavě, jejichž účelem je obvykle "tlumení vibrací". Může to fungovat? Jsou tyhle tlumiče lidově řečeno "k něčemu"? Obecně asi ano: "Zvýšení tvrdosti úderu? To by skutečně přijít mohlo (míň energie přejde do rakety, víc do míčku). Ulevit bolesti ruky? To by taky mohlo (zase, víc energie do rakety, míň do ruky)," říká Zuzka. To samozřejmě neznamená, že nás výrobci raket v tiskových materiálech nelakují – skutečný efekt si hráč ve standardních podmínkách změří jen stěží a největším pomocníkem tak bude placebo efekt.

Pokud vás téma zaujalo, vřele doporučujeme také prostudování našeho předchozího článku Točte zleva doprava: když do badmintonu vstoupí fyzika.

Doporučit:


Autor: Tomáš Krajča [01.07.2011]

Diskuze k článku

07.02.2016 11:49
Karel
Dobrý den moc pěkný článek některé úvahy jsem použil do svého projektu do fyziky :))
15.09.2013 22:13
Hanka
Vzdycky jsem si myslela, ze micky letaji v lete rychleji, protoze je hlavicka teplejsi a tedy i vic pruzi pri uderu. Podobne jako u squashovych micku, ktere se zahratim zacnou lepe odrazet. To se vzduchem je ale take zajimava teorie, tezko rict, co bude mit vetsi vliv :-)
10.09.2013 09:44
Milan
A už je znám termín?
10.09.2013 15:03
Tomáš Krajča
Po pravdě, nevím, myslím, že Floriš už by to měl mít hotové, jen to prochází nějakými korekturami.
08.09.2013 20:36
Milan
V některé literatuře se používá pojem \"the backswing\" předpokládám, že je to zde zmiňovaný předšvih. Mám proto dotaz. Existuje standardizace badmintonových výrazů v češtině, případně výklad anglických výrazů?
09.09.2013 22:56
Tomáš Krajča
Ano, zde zmiňovaný "předšvih" = "backswing", jinak to ale žádné ustálené české označení není. Leccos by teď měl vyřešit oficiální překlad BWF Coach Education materiálů od Pavla Floriana.

Vložit nový příspěvek do diskuze



Související články

Točte zleva doprava: když do badmintonu vstoupí fyzika

Řadu technických informací hráči přejímají, aniž by nad nimi hlouběji přemýšleli. Něco dá selský rozum – a někdy se za zdánlivé banálním problémem skrývá složitá fyzika. Zamysleli jsme se nad pěti praktickými otázkami: proč má ...

Nejdelší výměna v historii dvouhry mužů: 108 úderů!

 Mistrovství světa přineslo mnoho napínavých zápasů, které rozhodovaly koncovky třetího setu. Ruku na srdce, měli byste po více než hodině hry na to zahrát výměnu čítající 108 úderů? Dvě minuty dlouhá výměna za stavu 20:18 ve ...

Mistrovství světa: kdo bude chybět?

Zdá se, že by na mistrovství světa měli startovat všichni nejlepší hráči. Není to ale tak docela pravda: stejně jako v minulých letech, i letos mnoho vyřadila zranění a také nominační kriteria. Titul tak neobhájí čínská singlista ...

Porce kresleného humoru: vtipy s tematikou badmintonu

Zasmějte se spolu s námi a řadou známých komiksových postaviček: přinášíme výběr kreslených vtipů s badmintonovou tematikou.

493 km/h: nejrychlejší smeč na světě má Tan Boon Heong

Yonex Nanoray Z-Speed je raketa vyvinutá se záměrem dosáhnout maximální rychlosti smečů. V laboratorních podmínkách byl díky ní opět překonán rychlostní rekord: v Guinessově knize rekordů je nyní zapsáno vedle jména malajského ...

Zázračné děti: ve třech letech klír, v šesti finta

Vzpomínáte na své badmintonové začátky? Pro některé to bylo v sedmi letech, pro jiné v deseti či patnácti, obvykle za trnitého učení, jak správně držet raketu a trefit míček. Ale občas se najde výjimka: zázračné děti, které si ...


Prověřené badmintonové haly s komentáři:

Badminton Praha | Badminton Brno 
Badminton Ostrava 

Pravidla badmintonu

 

Badmintonový zpravodaj

  • Nechte si pravidelně zasílat nejzajímavější novinky ze světa badmintonu!